Další referendum konané v březnu 1968 rozhodlo o zrušení sultanátu a návratu k republikánské formě vlády. Byla přijata nová ústava a vyhlášena druhá Maledivská republika.

Nová vláda zrušila řadu aristokratických výsad a přistoupila k uskutečňování ekonomických reforem. Přineslo to odpor stoupenců svrženého sultanátu, který však vláda tvrdě potlačila.

Ústavní novelou v r. 1972 bylo prodlouženo funkční období prezidenta na pět let. Na mezinárodním poli se maledivská vláda přihlásila k politice neúčasti ve vojenských blocích a podpořila požadavek přeměnit Indický oceán v zónu míru, bez jaderných zbraní a vyslovila se pro likvidaci všech vojenských základen v oblasti, včetně britské základny na svém území. Když Británie v r. 1975 začala vyklízet svou leteckou a námořní základnu na dvou maledivských ostrovech, způsobilo to Maledivám vážné finanční potíže, které spolu s dramatickým poklesem odbytu hlavní komodity, sušeného, uzeného a nasoleného masa tuňáků, vyvolaly hospodářskou a politickou krizi.

V r. 1978 nastoupil do úřadu nový prezident a vláda se zaměřila na rozvoj turistického ruchu, tradičních řemesel, rybolovu a konzervárenského průmyslu. Nespokojenci zorganizovali proti prezidentovi několik pokusů o jeho svržení. Prezident se obrátil o pomoc na řadu zemí.

Nejrychleji reagovala Indie, která během dvanácti hodin vyslala na Maledivy stovku elitních výsadkářů, kteří se zmocnili letiště v Hulule, část útočníků zajali a zbytek zahnali na útěk.

Zároveň tři indické fregaty vypluly směrem k Maledivám a jedna z nich o tři dny později u pobřeží Srí Lanky zajala nákladní loď s prchajícími žoldnéři a osvobodila více než dvacet rukojmích. V čele pokusu o puč byl maledivský obchodník sídlící na Šrí Lance Abduláh Lutufí, který měl nevyřízené účty s maledivským prezidentem Gajjúmem.

V r. 1985 založily Maledivy spolu s dalšími šesti zeměmi jižní Asie Jihoasijské sdružení pro regionální spolupráci (SAARC) a v témže roce se ostrovní republika stala řádným členem Commonwealthu.

Flickr (Nattu, Julien REBOULET, man’s pic)